Blog - mé články na téma koučování, osobní rozvoj, leadership, týmová práce, komunikace a další.
Český test 27 silných stránek vám pomůže k úspěchu
Nemůžete se stát někým jiným, ale můžete být tím nejlepším, co jste
Vzpomímáte, jak ve filmu Amadeus postavili autoři proti sobě Mozartův božský talent proti Salieriho víře, že když bude otrocky pracovat bez ohledu na nedostatek vlastního talentu, tak se Bůh nad ním ustrne a dopustí, že i on vytvoří geniální dílo? Bůh se neustrnul.Nedávno jsem na internetu narazil na český test 27 silných stránek zdarma. Protože pomáhám mým klientům na cestě k úspěchu a při tom pracujeme s jejich silnými stránkami, hned jsem si test vyzkoušel na sobě. V článku dávám k dispozici několik svých postřehů, pozadí testu, mé výsledky, důležité odkazy a 5 kroků, jak využívat a rozvíjet silné stránky.
Mozková přívětivost - Brain Experience
To, že Web nebo softwarová aplikace může být uživatelsky přívětivý, z angličtiny User Experience (UX), jste již určitě zavnímali.
Podobně se dívám v mé praxi na metody, nástroje a přístupy s ohledem na to, jaké vyvolávají reakce v mozku. Například v minulých letech hojně využívaná metoda 360° zpětná vazba v sobě nesla několik rizik, na která její účastníci reagovali pocity ohrožení a odmítáním výstupů, které metoda přinášela. Přitom se jedná o velmi užitečný nástroj osobního rozvoje, který odkrývá skrytý rozvojový potenciál jejího účastníka a dává mu příležitost ke zkvalitnění mezilidských vztahů. Podobně je to s každoročními rozhovory k hodnocení výkonu zaměstnanců.
V podstatě jde o to, dělat správné věci správně. V oblasti osobního rozvoje to logicky znamená, dělat věci mozkově přívětivé, z angličtiny Brain Experience (BX). V tomto článku najdete moji vlastní charakteristiku mozkové přívětivosti (BX) :))
Podobně se dívám v mé praxi na metody, nástroje a přístupy s ohledem na to, jaké vyvolávají reakce v mozku. Například v minulých letech hojně využívaná metoda 360° zpětná vazba v sobě nesla několik rizik, na která její účastníci reagovali pocity ohrožení a odmítáním výstupů, které metoda přinášela. Přitom se jedná o velmi užitečný nástroj osobního rozvoje, který odkrývá skrytý rozvojový potenciál jejího účastníka a dává mu příležitost ke zkvalitnění mezilidských vztahů. Podobně je to s každoročními rozhovory k hodnocení výkonu zaměstnanců.
V podstatě jde o to, dělat správné věci správně. V oblasti osobního rozvoje to logicky znamená, dělat věci mozkově přívětivé, z angličtiny Brain Experience (BX). V tomto článku najdete moji vlastní charakteristiku mozkové přívětivosti (BX) :))
Reflexe k testu mnohonásobné inteligence
Jmenuji se Dušan Štainer. Je mi 52 let. Pracuji jako kouč, lektor a konzultant pro leadership, management a lidské zdroje. V této reflexi přemýšlím o mých výsledcích testu mnohonásobné inteligence (Multiple Intelligences). Nejdříve se zamyslím nad mými silnými stránkami, pak se podívám na mé potřeby dalšího rozvoje a akční plán rozvoje.
V článku najdete odkaz na test, který si můžete hned udělat.
V článku najdete odkaz na test, který si můžete hned udělat.
5 + 1 pravidla dobrého vedení
V mém předchozím článku „Jak vycházet s lidmi – 5 klíčů k udržení dobrých vztahů podle mozku“ jsem vám představil a objasnil 5 primárních sociálních potřeb. V tomto článku se zaměřím na využití sociálních potřeb ve vedení lidí a představím vám 5 + 1 pravidla dobrého vedení. Úvodní slovo však přenechám Odysseovi...
Jak vycházet s lidmi - 5 klíčů k udržení dobrých vztahů podle mozku
Máte stejnou zkušenost se vztahy jako já?
Jsou lidé, v jejichž přítomnosti se cítím dobře a rád s nimi trávím čas, kdykoliv mohu.
Přirozeně jsou také lidé, kteří mě odpuzují a já se snažím s nimi vůbec nebýt nebo zkrátit společný čas na minimum.
Jsou lidé, v jejichž přítomnosti se cítím dobře a rád s nimi trávím čas, kdykoliv mohu.
Přirozeně jsou také lidé, kteří mě odpuzují a já se snažím s nimi vůbec nebýt nebo zkrátit společný čas na minimum.
V článku, s osobnostním testem, vás seznámím s 5ti sociálními potřebami a vysvětlím vám principy jejich uspokojování na základě vědeckých poznatků o lidském mozku.
Umíte se správně rozhodovat? Víte, po čem v životě toužíte? Udělejte si test 16 motivátorů.
Každý z nás čas od času udělá zásadní rozhodnutí. Život kvalitu našich rozhodnutí vždy prověří. Dobrá rozhodnutí jsou udělána v souladu s našimi osobními hodnotami a životními touhami. Špatná rozhodnutí jsou příležitostí uvědomit si, kdo jsme a jak bychom se k sobě samým měli příště chovat. Nabízím vám pár myšlenek, jak si zkvalitnit rozhodování o důležitých osobních záležitostech. A navrch ještě přidávám test 16 životních motivátorů.
Může koučink radikálně zvýšit efektivitu manažerských tréninků?
Vedení firmy nadefinuje vizi, cíle, strategie a plány. Jejich implementaci podpoří tréninkem, který, jak všichni doufají, má přinést změnu v postojích a chování zaměstnanců. Jenže změna chování, ani vytoužené výsledky, se nedostaví. Protože lidé potřebují k používání nových strategií a dovedností víc než trénink.
3 manažerské osobnostní testy, které o člověku hodně řeknou
Trénink soft skills, kariérní poradenství a koučování, výběr kandidátů na pracovní pozice. To jsou oblasti, kde se běžně používají manažerské osobnosti testy. Můj základní poznatek je tento: jeden test většinou nestačí k tomu, abyste si byli jisti jeho vypovídací hodnotou. Obzvláště to platí v situaci, když hodnotíte člověka, kterého vůbec neznáte. V tomto článku shrnuji své zklušenosti s používáním 3 manažerských osobnostních testů.
Chcete si udržet kvalifikované pracovníky? Umožněte jim osobní růst!
Proč orientovat zaměstnance na osobní růst?
Možnost osobního růstu je velmi důležitou lidskou potřebou, jejíž uspokojování vede k dlouhodobé pracovní motivaci. Nikoho nepřekvapuje, že se jedná o potřebu typickou pro skupiny kvalifikovaných lidí. Toto zjištění vychází nejen z obecné zkušenosti, ale je podporováno celou řadou výzkumů, které vedly k formulování základních motivačních teorií (zejména teorie Maslowa, Alderfera a Herzberga).
Možnost osobního růstu je velmi důležitou lidskou potřebou, jejíž uspokojování vede k dlouhodobé pracovní motivaci. Nikoho nepřekvapuje, že se jedná o potřebu typickou pro skupiny kvalifikovaných lidí. Toto zjištění vychází nejen z obecné zkušenosti, ale je podporováno celou řadou výzkumů, které vedly k formulování základních motivačních teorií (zejména teorie Maslowa, Alderfera a Herzberga).